Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proteomická identifikace enzymů degradující rostlinnou biomasu
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále se zabývá proteomikou, jejími cíly a přístupy, metodami a separačními metodami. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorků biomasy, které jsou používány jako suroviny pro výrobu bioplynu a jejich proteomická identifikace.
Využití obnovitelných zdrojů v ČR
Kopička, Marek ; Bok, Jaromír (oponent) ; Matoušek, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá úvahou nad skladbou energetických zařízení v ČR. Je zde popsán jejich vývoj z hlediska: spotřeby elektrické energie, skladby energetických zařízení a cen za elektřinu. Dále je zde popsána struktura výroby elektrické energie k roku 2009 z hlediska: výroby, zdrojů, spotřeby a poměru výroben. Je zde samozřejmě zmíněn vliv a podíl OZE na poli tohoto vývoje a struktury. Další část práce je zaměřena na základní popis jednotlivých zdrojů elektrické energie. Zmíněny jsou nejen výrobny využívající pro svou výrobu elektrické energie obnovitelných primárních zdrojů, ale i ostatní typy výroben. Shrnuty jsou jejich výhody a nevýhody. Poslední částí této práce je úvaha nad realizací fiktivního projektu, který by mohl nahradit část podílu parních elektráren na výrobě elektrické energie obnovitelnými zdroji. Jsou zde propočteny a navrhnuty různé možnosti realizace z hlediska potřebného instalovaného výkonu a přibližného odhadu investičních nákladů.
Podnikatelský záměr
Došek, Ladislav ; Dohnal, Petr (oponent) ; Mandelík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová poráce je zpracována jako podnikatelský záměr, který je zaměřen na vznik společnosti využívající k výrobě elektrické energie obnovitelných zdrojů. Ve své práci se zabývám podrobným srovnáním jednotlivých variant výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a následně rozhodnu, kterou z možností využiji pro realizaci svého záměru.
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
Využití obnovitelných zdrojů v ČR
Kopička, Marek ; Bok, Jaromír (oponent) ; Matoušek, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá úvahou nad skladbou energetických zařízení v ČR. Je zde popsán jejich vývoj z hlediska: spotřeby elektrické energie, skladby energetických zařízení a cen za elektřinu. Dále je zde popsána struktura výroby elektrické energie k roku 2009 z hlediska: výroby, zdrojů, spotřeby a poměru výroben. Je zde samozřejmě zmíněn vliv a podíl OZE na poli tohoto vývoje a struktury. Další část práce je zaměřena na základní popis jednotlivých zdrojů elektrické energie. Zmíněny jsou nejen výrobny využívající pro svou výrobu elektrické energie obnovitelných primárních zdrojů, ale i ostatní typy výroben. Shrnuty jsou jejich výhody a nevýhody. Poslední částí této práce je úvaha nad realizací fiktivního projektu, který by mohl nahradit část podílu parních elektráren na výrobě elektrické energie obnovitelnými zdroji. Jsou zde propočteny a navrhnuty různé možnosti realizace z hlediska potřebného instalovaného výkonu a přibližného odhadu investičních nákladů.
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
Podnikatelský záměr
Došek, Ladislav ; Dohnal, Petr (oponent) ; Mandelík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová poráce je zpracována jako podnikatelský záměr, který je zaměřen na vznik společnosti využívající k výrobě elektrické energie obnovitelných zdrojů. Ve své práci se zabývám podrobným srovnáním jednotlivých variant výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a následně rozhodnu, kterou z možností využiji pro realizaci svého záměru.
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.